Náš skoro poslední pěšák před první vodou (Doubrava). Vydali jsme se k Tomíkovi a Lucce na chatu do Stupčic, kde jsme podnikli malé výlety a užili si zábavu.

Pěší výlet - Stupčice

Naše akce začala už v pátek večer kdy jsme se já, Tomík a Radek vydali jako předvoj na chatu do Stupčic u Tábora. Lucka s Markétou dorazili až v sobotu večer, protože Lucka měla přípravu na práva a Markéta ani nevím co ;-)

Takže naše trojka se v pátek okolo páté odpolední vydala vlakem na výlet. Cesta ubíhala vcelku v klidu takže žádná sranda se nekonala. Okolo sedmé jsme už vystupovali ve Střezimíři na vlakovém nádraží odkud je to už jenom 15minut do naší chaty. Cesta v úplné tmě byla zajímavá protože jsme čekali až někdo zaletí do škarpy ale to se bohužel nekonalo takže po 15min jsme došli k naší chatě. No chatě. Je to staré hospodářské stavení takže "chata" zahrnuje tři velké budovy , velikánskej dvoreček, prý kus pole a kus lesa :-) Ale je to tam krásné.

Po večeři (rizoto) kterou jsme zdlábli okolo deváté (příště si radši zatopím v tom sporáku než dělat to na krbových kamnech) nastal čas jít spát. Únava se už hlásila a postýlky a spacáky čekaly takže už nebylo před únavou úniku..

Ráno po snídani jsme naplánovali výlet na starý zámek Borotín který byl cca 6-7km od nás. Cesta byla loukami, lesy a poli a po hodině a půl jsme dosáhli vytyčeného cíle. Počasí bylo nádherné. Sluníčko a teplo. Co víc by si člověk mohl přát. Po zhruba hodinové pauze a prozkoumávání hradu jsme se vydali dále do vesnice Borotín a odtud dále zpátky do Stupčic. Cesta byla stále dobrá a počasí nádherné takže žádný spěch a pohodička.

Po doražení do chaty Tomík vytáhl starýho Stadiona (takovej moped), kterýho tam má jeho děda už pěknou řádku let a zkousili ho nastartovat. Nejdřív to nešlo, ale potom najednou hup a už to fungovalo. A hned jsme to šli vyzkoušet na cestu mezi Stupčicema a nedalekým hřbitovem. Motorka lítala jako drak, ale už bylo k večeru takže nám začínali omrzat prsty a byla nám trošku zima. Poté co nám došel benzin jsme se rozhodli, že si pudem dát večeři a půjdeme holkám naproti. Po jídle už byla tma takže jsme dostali nápad že si na holky počíháme a vybafneme na ně ve vhodnou chvíli. Vlak jim měl přijet v půl osmý takže času bylo dost.. Vyrazili jsme po sedmé s tím že si dáme načas a najdeme si místo na schování. Jenže co čert nechtěl než jsme došli do Střezimíře na nádraží tak vlak už přijel a holky šli naproti nám. Naštěstí si nás nevšimly takže jsme honem skočili do škarpy a počkali až holky projdou. Hned poté jsme se začli plížit za nima a chtěli na ně vyběhnout. Jenže holky se asi dost bály takže jejich krok byl spíše běh a my jsme měli co dělat abychom je vůbec dostihli. Povedlo se nám to až ve Stupčicích asi 100m před chatou ale holky o nás vůbec nevěděli :-)

Ráno byl budíček okolo 8. Po snídani jsme určili trasu a vydali se směrem k Meznu a dále do Sudoměřic u Tábora a tam malej okruh zpátky domu. Počasí už nebylo takové krásné jako v sobotu ale i tak chvilkama vycházelo Slunce a bylo lehce pod mrakem takže žádná kosa. V Chotovinách jsme si dali oběd což byla polovina naší trasy a potom dále po okruhu směrem do Borotína a zpátky domu. Cestou jsme šli nádherným údolím s krásným potůčkem a provázelo nás pak už jenom Slunce. V Borotíně jsme koupili zmrzku a pokračovali dále domu.. Po příchodu jsme si dali večeři, uklidili celou chalupu a vyrazili na vlak do Benešova a do Prahy. Cesta už ubíhala v pohodě takže jsme před sedmou dorazili do Prahy na Hlavní nádraží a jeli domů...

David